Ahoj bloggeři/bloggerky,

tak tu máme opět pátek. Mám dojem, že se s touhle větou příliš často opakuji. Právě jsem přijela od kamaráda  a klasicky nemůžu spát. Musím se pochlubit jednou úžasnou novinkou, a nechci to zakřiknout, ale dokonce už dva dny, mám vážně skvělou náladu. Nejspíš je jasné, že to není jen tak a má to někde schovanou nějakou tu příčinu. Tak ano, vyklopím to. Včera, když jsem se zrovna chystala na brigádu, mi krátce předtím, napsala moje kámoška z vejšky. /Té výšky, kterou jsem kdysi v prváku opustila, když jsem jednou ve vzteku a náhlém záchvatu spontánnosti, práskla dveřmi a už se nevrátila/. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Nabídla mi znovu na celé léto stejný milovaný podnájem, kde jsem strávila minulé léto. Nadšeně jsem kývla. Jak jinak. Vždyť jsem na to místo myslela stále a ten dům snů, kterému něžně říkám "Domeček pro panenky", je mou srdeční záležitostí. Nevěřila bych, že se začnu na něco tolik těšit, a už vůbec ne, že to bude na léto v tomhle městě. Jenže ano, ty pozitivní vzpomínky přebijí ty špatné, a i když je to dům, který mi kromě krásného, připomíná i smutné chvíle ke konci pobytu, stále ho nesmírně miluji. Už se tolik těším, vážně tak moc, až budu za letního večera, sedět opět na zahradě, pod jabloní, možná mi zas spadne nějaké to varovné jablko na hlavu, jako loni. V marné snaze mě probrat z mého snu a vrátit zpátky do reality. Teď si jen přeji, najít konečně nějakou práci, a vydělat na vše potřebné. Teď to  závisí na mně. A na Osudu. Také na mé vytrvalosti. S kterou jsem permanentně na štíru, neboť jsem musela vždycky čekat déle než ostatní na důležité věci v životě, jako byla první pusa, první video, první kluk... první práce... De facto se dá říct, že stále jen na něco čekám. Což je nesmírně absurdní, protože čas tak rychle letí, a ve mně se právě probouzí ten můj vytoužený Rok Draka. Snad jsem na ten letní návrat do vilky kývla z čiré nostalgie, a je to divné, však přesto krásné. Zbývají 4 měsíce, snad stihnu najít způsob, jak vydělat na nájmy a další nutné výdaje. Na to, že jsem sama, jsem si už konečně zvykla. Aspoň to --- hodnotím kladně! Na co chlapa ?!? Já nevím... Příjde mi, jakobych měla za sebou právě teď už celý život a stejně to ještě není, tak docela pravda. Tedy aspoň za předpokladu, že se zítra zase probudím :) Včera jsem byla v kanclu, třídila faktury a všichni byli fajn. Jelikož mě moc baví něco třídit, byla jsem ve svém živlu, až je mi líto, že to zas končí. Lidi, jak já se těším do práce!! Kéž bych už nějakou našla... Už brzy. Hnééd ! Dračí síla chce ven a chce tvořit ! ;-)

Krásný víkend všem.

P.S. : Dnes vyrážím do Liberce, za kámoškou. Moc se na ni těším. Moc a moc a moc :o) :-* Konečně na chvíli ven z Prahy, po jaké době. Jupííííí !!!